Účtenka: kdy ji musíte vydat, co na ní musí být a jak ji vystavit bez tiskárny

Aleš Lulák, 28. 8. 2026 · 8 minut čtení

Účtenku musíte vydat, když o ni zákazník požádá; papírová být nemusí. Neplátce DPH na ni napíše čtyři údaje (kdo, kdy, co, za kolik), plátce DPH může do 10 000 Kč vystavit zjednodušený daňový doklad se sazbou DPH a celkovou částkou. Tiskárnu zákon nevyžaduje. Tady je to i s paragrafy, stav k 28. 8. 2026.

Kdy musíte účtenku vydat

Dva předpisy říkají totéž. Zákon o ochraně spotřebitele v § 16 odst. 1: „Na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby…“ A živnostenský zákon v § 31 odst. 14: „Podnikatel je povinen vydat na žádost zákazníka doklady o prodeji zboží a o poskytnutí služby.“ Klíčová jsou slova na žádost: doklad musíte mít připravený pro každého, kdo si o něj řekne, ale nikomu ho nemusíte vnucovat.

Povinnost vystavit účtenku každému, i bez ptaní, ukládal zákon o evidenci tržeb (§ 18 odst. 1 písm. b). Ten byl zrušen zákonem č. 458/2022 Sb. k 1. 1. 2023, a s ním i účtenky s kódy FIK a BKP. Kdo dnes tvrdí, že účtenku musíte dát každému spotřebiteli bez ptaní, cituje zrušený zákon.

Chystaná evidence tržeb EET 2.0 na tom zatím nic nemění. Ministerstvo financí k návrhu, který Sněmovna schválila 15. 7. 2026, uvádí, že systém „nezavádí povinný tisk účtenek ani nevyžaduje pořizování nových pokladních zařízení“. Návrh není hotový: Senát ho 19. 8. 2026 vrátil Sněmovně s pozměňovacími návrhy, mimo jiné vyjmout z evidence bezhotovostní převody, a Sněmovna o něm má znovu hlasovat v září. Ministerstvo počítá s účinností od 1. 1. 2027. Až bude znění konečné, tenhle odstavec přepíšeme; do té doby platí, co je výš.

Co musí být na účtence, když nejste plátce DPH

Oba paragrafy vyjmenovávají stejné čtyři věci. Zákon o ochraně spotřebitele chce datum prodeje, „o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta“ a identifikační údaje prodávajícího (jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firma a IČO). Živnostenský zákon totéž jinými slovy: „označení podnikatele obchodní firmou, popřípadě názvem nebo jménem a příjmením, a identifikačním číslem osoby, bylo-li přiděleno, datum prodeje zboží nebo poskytnutí služby, druh zboží nebo služby a cena“.

• Kdo prodal: jméno a příjmení, název nebo obchodní firma, a IČO.
• Kdy: datum prodeje nebo poskytnutí služby.
• Co: o jaký výrobek nebo službu jde.
• Za kolik: cena.

Nic víc tyhle dva paragrafy nechtějí: ani razítko, ani podpis, ani číslo dokladu. Adresa provozovny, poznámka „Nejsme plátci DPH“ nebo číselná řada jsou u neplátce zvyk a slušnost k zákazníkovi i účetní, ne povinnost. Zvláštní pravidla mají výrobky s následnou dodávkou (místo a datum dodávky) a použité, upravované nebo vadné výrobky (§ 16 odst. 2 a 3); oba paragrafy navíc připouštějí, že zvláštní právní předpis může stanovit jinak.

Kdy stačí zjednodušený daňový doklad a co na něm musí být

Plátce DPH má o vrstvu víc. Zákon o DPH mu ukládá vystavit daňový doklad, když prodává podnikateli nebo právnické osobě (zákon říká „osobě povinné k dani nebo právnické osobě nepovinné k dani“, § 28 odst. 1 písm. a; mimo plnění osvobozená bez nároku na odpočet). Spotřebiteli stačí doklad o zakoupení z předchozí kapitoly, ale v praxi se vystavuje jeden doklad všem, protože zjednodušený daňový doklad doplněný o IČO splní oba předpisy naráz.

Zjednodušený daňový doklad lze vystavit, „pokud celková částka za plnění na daňovém dokladu není vyšší než 10000 Kč“ (§ 30 odst. 1). Zákon celkovou částku dál nevymezuje; § 30a odst. 2 pracuje s částkou, kterou prodávající „získala nebo má získat za uskutečňované plnění celkem“, tedy s tím, co zákazník platí. Nelze ho použít u dodání zboží do jiného členského státu s osvobozením, u prodeje zboží na dálku do tuzemska, u plnění v režimu přenesené daňové povinnosti a u tabákových výrobků za jiné než pevné ceny (§ 30 odst. 2); u pultu v kavárně nebo na stánku se z toho nic neděje.

Co na něm nemusí být, říká § 30a odst. 1: údaje o odběrateli a jeho DIČ, jednotková cena bez daně a sleva, základ daně a výše daně. Když chybí výše daně, musí být uvedena „částka, kterou osoba, která plnění uskutečňuje, získala nebo má získat za uskutečňované plnění celkem“ (§ 30a odst. 2). Zbytek z § 29 odst. 1 zůstává:

Prakticky: účtenka plátce má navíc sídlo, DIČ, číslo dokladu a sazbu DPH (datum a celková částka se kryjí s tím, co má i neplátce); sídlo proto, že „označením“ zákon o DPH rozumí obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo (§ 29 odst. 4). Zákon chce jen sazbu daně; běžně se značí písmenem u položky (A, B) a legendou dole.

Kdy zjednodušený doklad nestačí a musí být plný daňový doklad

Daňový doklad musí plátce vystavit podnikateli nebo právnické osobě (§ 28 odst. 1). Do 10 000 Kč si vybere, zda zjednodušený, nebo plný se všemi náležitostmi § 29 včetně označení a DIČ odběratele, základu daně a výše daně; nad 10 000 Kč už zjednodušený vystavit nelze (§ 30 odst. 1). Spotřebiteli daňový doklad vystavovat nemusí ani nad 10 000 Kč; jemu stačí doklad o zakoupení z první kapitoly.

Neplátce DPH u prodeje v tuzemsku daňový doklad nevystavuje (povinnost v § 28 odst. 1 má jen plátce). Když firma chce „fakturu“, dostane doklad o zakoupení, do kterého můžete dopsat údaje odběratele a poznámku, že nejste plátce DPH.

Je elektronická účtenka legální a kdy potřebujete tiskárnu

Zákon o ochraně spotřebitele ani živnostenský zákon formu dokladu nepředepisují; požadují obsah. Zákon o DPH je výslovný: „Daňový doklad může mít listinnou nebo elektronickou podobu“ (§ 26 odst. 2) a „S použitím daňového dokladu v elektronické podobě musí souhlasit osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje“ (§ 26 odst. 3). Formu souhlasu zákon nestanoví. Kdo si o elektronickou účtenku sám řekne (naskenuje si ji z displeje, chce ji na e-mail), o ni požádal; kdo chce papír, dostane papír.

Tiskárna tedy není povinnost, ale má dvě situace, kdy se hodí: zákazník bez chytrého telefonu, který chce papír, a firemní odběratel, který elektronický doklad odmítne. Pro obojí stačí paragonový blok z papírnictví; zákon hlídá obsah, ne to, jestli je doklad vytištěný termotiskárnou nebo napsaný propiskou.

Spropitné a přeplatek na účtence

Dobrovolné spropitné, o kterém rozhoduje zákazník, není součástí ceny; doklad ho proto vede odděleně od položek a mimo rozpis daně, pod součtem, aby zákazník viděl, za co platil, a účetní věděla, co je tržba a co ne. Jak spropitné zdaníte, řekne účetní; zákon o DPH ani zákon o ochraně spotřebitele o něm výslovně nemluví a chystaná EET 2.0 mu má podle návrhu přinést vlastní pravidlo (osvobození dobrovolného spropitného od daní a odvodů do výše sedmi procent tržeb, tisková zpráva MF z 15. 7. 2026). Přeplatek, který zákazníkovi vracíte, patří na doklad taky jako samostatný řádek, ne do ceny.

Jak dlouho účtenky uchovávat

Záleží na tom, kdo jste. Kdo vystavil daňový doklad, tedy plátce, ho uchovává „po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo“ (§ 35 odst. 2 zákona o DPH), a smí je uchovávat elektronicky, pokud zajistí věrohodnost původu a neporušenost obsahu (§ 35a). Účetní jednotka uchovává účetní doklady 5 let od konce účetního období (§ 31 odst. 2 písm. b) zákona o účetnictví). Kdo vede daňovou evidenci, uchovává ji za všechna zdaňovací období, pro která neuplynula lhůta pro stanovení daně (§ 7b odst. 5 zákona o daních z příjmů); ta je základně 3 roky a může se prodlužovat (§ 148 daňového řádu). Kopie účtenek pro zákazníky jsou vaše záznamy o tržbách; která z těch lhůt na ně dopadá, řekne účetní podle toho, jak vedete účetnictví.

Vzor účtenky: neplátce a zjednodušený daňový doklad

Dva vzory s vyznačením, odkud který údaj plyne. Údaje mimo výčet zákona jsou označené jako nepovinné.

Sazby ve vzoru jsou jen ilustrace značení; kterou sazbu má která položka, určujete vy podle zákona o DPH a jeho příloh. Den plnění se uvádí jen tehdy, když se liší ode dne vystavení (§ 29 odst. 1 písm. h); u pultu je to týž den.

Jak to dělá jenQR

V pokladně jenQR dostane každá zaplacená platba doklad sama. Po zaplacení se ukáže QR kód s odkazem na účtenku; kdo ji chce, naskenuje si ji do telefonu, na stránce účtenky si ji může nechat poslat na e-mail (doklad je celý v těle zprávy) nebo vytisknout. Kdo ji nechce, nic se netiskne.

Typ dokladu se řídí nastavením provozovny: neplátce vystavuje doklad o zakoupení s poznámkou „Nejsme plátci DPH“, plátce zjednodušený daňový doklad se sazbou DPH pod součtem (při více sazbách písmenem u položek a legendou dole), a nad 10 000 Kč doklad sám upozorní, že daňovým dokladem není a o fakturu je třeba požádat. Doklady mají souvislou číselnou řadu (JQ-2026-0001; předponu si lze v nastavení změnit), spropitné je vždy pod součtem mimo DPH a doklad je trvalý snímek: pozdější změna ceníku nebo názvu provozovny ho nezmění. Podrobnosti jsou v dokumentaci dokladů. Samotný platební QR kód, třeba z generátoru QR platby, doklad nevystaví; k tomu potřebujete pokladnu, která ví, že bylo zaplaceno.

Časté otázky

Zdroje

Všechny paragrafy byly 28. 8. 2026 ověřeny v aktuálním znění na zakonyprolidi.cz; citace jsou doslovné.

• Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele: § 16 (doklad o zakoupení na žádost spotřebitele, jeho obsah).
• Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon: § 31 odst. 14 (doklad o prodeji na žádost zákazníka, jeho obsah).
• Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty: § 26 (listinná a elektronická podoba, souhlas příjemce), § 28 odst. 1 (kdy je plátce povinen vystavit daňový doklad), § 29 (náležitosti daňového dokladu), § 30 a § 30a (zjednodušený daňový doklad do 10 000 Kč a jeho náležitosti), § 35 a § 35a (uchovávání 10 let, elektronické uchovávání).
• Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví: § 31 odst. 2 (účetní doklady 5 let).
• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů: § 7b odst. 5 (uschování daňové evidence); zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád: § 148 (lhůta pro stanovení daně).
• Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, § 18 odst. 1 (povinnost vystavit účtenku), zrušený zákonem č. 458/2022 Sb. s účinností od 1. 1. 2023.
• Ministerstvo financí ČR: Sněmovna schválila EET 2.0, moderní evidence tržeb míří do Senátu, tisková zpráva z 15. 7. 2026 („nezavádí povinný tisk účtenek ani nevyžaduje pořizování nových pokladních zařízení“).
• iROZHLAS: Senát chce v zákoně o EET zrušit limit na zdravotní benefity. Navrhuje také vyjmout bezhotovostní platby, 19. 8. 2026 (vrácení návrhu Sněmovně, hlasování v září).